Edward Rochester - I. - 14. kapitola

Kapitola čtrnáctá

Narození
Prosinec 1827

Celine tančila v divadle až skoro do konce srpna - do té doby, než bylo možné skrývat vzdouvající se břicho. Plakala, když dotančila své poslední představení, ale ředitel divadla jí slíbil, že až bude opět ve formě, může se hned vrátit.
Edward se snažil chápat její nálady, věděl, že pro ní bylo velmi těžké přestat tančit, ale mrzelo ho, že nikdy nechtěla, aby s ní šel na prohlídku k lékaři. Spala víc než obvykle a stěžovala si na neustálou únavu. Měl starosti - netoužil po dítěti za takových podmínek a měl strach z odpovědnosti. Bylo mu líto, že dítě bude nezákonné, zplozené s milenkou - jen si uvědomoval, že Celine miluje. Odvezl ji do své vily na jihu Francie a tam strávili několik měsíců - procházeli se po pláži a odpočívali. Do Paříže se vrátili začátkem prosince, Celine byla už velmi často unavená a každý pohyb už pro ni byl nepříjemný - byla nevrlá a stále jen plakala.

„Je to zdravé děvčátko, pane. Matka i dítě jsou v pořádku.“- přivítal ho doktor, když se vrátil domů z obchodního jednání, na kterém byl celý den.
„Cože? Počkejte… Nebylo to příliš brzy? Dítě se mělo narodit koncem ledna. Je zdravé?“
Porodník chvíli mlčel, ale pak odpověděl. „Nemůžeme si být nikdy jisti daty - děti přicházejí, jak se jim zachce, ale holčička je zdravá a to je hlavní…“
Celine ležela pod dekou, přistoupil k ní a pohlédl na spící dítě.
„Jsi v pořádku? Bolelo to hodně?“
„Bylo to strašné - už to nikdy nechci zažít znovu.“

Usmál se a pohlédl na dítě.