Kapitola dvacátáosmá
Její tiché oddychování ho uklidňovalo - jemně jí hladil po tváři, ale spala tvrdě. Byl to náročný den, strávený nejdříve na cestě a pak s Adele, která znovu začala živě a hlavně nepřetržitě povídat. Dlouho mluvili o tom, proč jí přivezla ze školy, ale nakonec se rozhodli, že v říjnu jí pošlou do jiné - pečlivěji vybrané a vhodnější. Ferndean byl osamělý dům a široko daleko nebylo nic - příliš izolované místo pro Adele - neměla by tu kamarády, nikde kolem nebyly žádné děti. Jejich jedinými sousedy byl jen farmář Silas a farář z nedalekého kostela.
Brzké podzimní dny byly krásné - dnes se šli všichni společně projít, Adele běhala a radostně kopala do spadaného listí. Pilot lítal sem a tam a oni dva šli ruku v ruce, Jane mu popisovala krásné barvy padajího listí a vdechovali štiplavý podzimní vzduch, který se prolínal s vůní ohně z okolních farem. Domů se vrátili unavení, Adele usnula hned po večeři. Dnes to byl přesně rok, co vyhořel Thornfield - spal, ale trápily ho noční můry, až se probudil hrůzou. Držela ho kolem ramen a utěšovala.
„…To poslední, co si pamatuju bylo, jak se dívám přes okraj střechy a vidím Berthu, ležící v kaluži krve… Pak jsem slyšel doktorův hlas jak říká, že zranění jsou dost vážná a pak jsem se probudil až o několik dní později. Nemohl jsem se pohnout, cítil jsem se jako svázaný, až později mi Carter řekl, že mě museli doopravdy přivázat k posteli, abych si nestrhal obvazy... Jen jsem ležel a snažil se pochopit, co se stalo... Cítil jsem, že jsem nahý a každá část těla mě bolela - nejdřív jsem si myslel, že jsem mrtvý a asi jsem v pekle. Bylo mi vedro, měl jsem horečku a bál jsem se otevřít oči, ale to jsem ještě nevěděl, že stejně nic neuvidím - a pak jsem slyšel ten hlas a uvědomil jsem si, že to, kde jsem, peklo asi nebude.“
„Hlas? Jaký hlas?“
„Hlas paní Fairfaxové - když jsem jí slyšel, věděl jsem, že nemůžu být v pekle. A pak se mi zdálo o tobě, že jsi za mnou přišla, políbila mě a řekla, že se mnou zůstaneš, ale vždycky, když jsem se probudil, ty jsi tady nebyla…“
Hladila ho po vlasech, poslouchala a přemýšlela o tom, jak mu asi bylo. Milovala ho a on to cítil - když ho líbala, nikdy nedělala rozdíl mezi zjizvenou a zdravou tváří…
Žádné komentáře:
Okomentovat