Kapitola devátá
V dubnu 1826 přišel dopis od Rowlanda Rochestera - ale byl napsaný na černobílém papíře a oznamoval, že John - Edwardův otec je mrtev. Zemřel v únoru, spadl z koně a zlomil si vaz. Neodpověděl - nechtěl bratrovi psát, nechtěl s ním mít už vůbec nic společného. Nikdy otci neodpustil tohle domluvené a vynucené manželství, z něhož pro něj nebylo úniku.
Ten večer, když musel znovu poslouchat zlostné výkřiky svojí ženy, která byla ve vedlejším pokoji, cítil, že najednou nemůže dál... Otevřel šuplík, ve kterém měl schovanou pistoli - prohlížel si jí… pomalu, pomalu jí přitiskl k hlavě - zavřel oči, ukazováček se mu třásl, jak ho pokládal na spoušť… Chvíli takhle seděl, ale najednou jakoby mu neviditelná ruka trhla paží dolů. Položil pistoli na stůl a do očí mu vyhrkly slzy. „Ach Bože, co jsem to málem udělal…?“
Venku se rozpršelo - cítil větřík, který zavanul od moře - čistý a příjemný - připadal si najednou jako doma, v Anglii…
„Musím odsud pryč. Dostojím svým závazkům, ale musím opustit tohle prokleté místo…“
Poprvé po několika letech pocítil, že začal zase jasně myslet a uvažovat. Chystal se znovu žít - nic víc, nic míň… Naplánoval svůj návrat do Anglie, ale obával se toho, jak dopadne cestování s Berthou - nechtěl jí nechat v nějakém místním blázinci, rozhodl se, že jí odveze s sebou. Někdy uprostřed toho plánování přišel další dopis - bratr Rowland byl mrtvý. Teď byl on, Edward Fairfax Rochester pánem veškerého majetku rodu Rochesterů…
Žádné komentáře:
Okomentovat